Pantanl&Bonito

Už je tomu týden co jsme se vrátili z tohoto nezapomenutelného a zážitky nabitého výletu a já mám stále v mysli onu průzračnou a rybami naplněnou řeku, která byla a asi bude jedním z mých vůbec nejlepších zážitků tady v Brazílii.

Ano, řeč je o výletu do Pantanalu a Bonita, který se uskutečnil ve dnech 30.10-8.11 a jak tak trochu můžete tušit dnešní článek bude plný přírody, zvířat ale hlavně RYB.

Cesta

Musím přiznat, že když jsem se podíval na mapu a zjistil, jak dlouho máme jet AUTOBUSEM do naší první zastávky, docela jsem se bál, že to bude mučivých 15 hodin. Naštěstí jsem se šeredně mýlil.

Náš autobus byl dvoupatrový a s počtem 28 účastníků, z toho jeden Slovák!!!, vycházely luxusní 2 sedadla pro každého, s tím, že prostor na nohy byl sám o sobě dostatečný i pro mě a sedadla polohovatelná, takže prostě pohodička. Dokonce jsme tam měli ledničky, ve kterých byly celkem neomezené zásoby vody, koly a džusů. Jo a samozřejmě tam byl záchod, nezbytná součást naší výbavy. Myslím, že to je z cesty všechno podstatné a raději se přesuňme k samotnému výletu.

Pantanal

První dojem nebyl úplně nejlepší, nazval bych ho kravským a trochu spáleným, a vypadal asi takto.

Poté, co se kolem autobusu začal prohánět dým, a ručička teploměru se ustálila na 46°C jsme konečně zastavili, abychom změnili vozidlo, které nás mělo dopravit posledních 30 kilometrů po offroad cestě do cíle.

První půlku jsme si ale mysleli, že místo do životem oplývajícího Pantanalu s biodiverzitou blížící se Amazonii, jsme dojeli do Mordoru se zemí černou od popela a s občasnými ohni jako kdyby to skřeti právě vyklidili a odtáhli na poslední bitvu proti Gondoru.

Naštěstí se po 20 minutách začala krajina rapidně měnit a my jsme spatřili první zeleň a konečně nějaká zvířata. Těmi prvními byly vydry obrovské, které se přemístily k téměř vyschlému jezírku. Hned potom ale následovala celá paleta různých zvířat.

Samozřejmě jsme viděli stovky ptáků a papoušků, kteří se ovšem špatně fotí, takže máme všichni smůlu. Kdybych to vzal trochu v číslech, tak Pantanal obývá neskutečných 80 druhů savců, 50 druhů plazů, okolo 400 druhů ryb a neuvěřitelných 650 druhů ptáků, takže si představte, že životem je to tady opravdu napěchované k prasknutí.

Dva dny v pekle

Jedna z místních farem se nám po dobu dvou dní stala domovem, velice příjemným a hlavně klimatizovaným. A proč v pekle? No neboť pokaždé, když jste vystrčili hlavu z vašeho pokoje, jste si mysleli, že umřete vedrem.

Super bylo, že jsme měli soukromý Czechoslovakian room, což nám většina záviděla, protože ostatní byli po třech, zato my jsme si to neskutečně užívali a možnost mluvit 7 dní česky byla prostě neuvěřitelná.

A co jsme tam vlastně ty dva dny dělali. No měli jsme safari, projížďku na koních, plavbu na kanoích, rybaření a tůry. Lokální kuchyně byla více než výtečná, ale hlavně zdejší ananas nemá podle mě na světě rovného.

První podvečerní safari bylo značně ovlivněno tím, že nedaleko byl obrovský požár, a tak jsme byli věčně zahaleni kouřem, tudíž fotky nejsou úplně nejlepší. V realitě to ale tolik nevadilo a zážitek vidět ary hyacintové, nejvzácnější z arů, v jejich přirozeném prostředí, byl prostě neuvěřitelný. K tomu tam všude poletovali různí ibisové, čápi jabiru, či sokolové. Dokonce se nám podařilo vidět i několik tukanů, které je opravdu nemožné vyfotit.

Teď něco málo k rybám. Zdejší rybaření má úplně jiný nádech, než to, co všichni aspoň trochu známe. Prut představuje bambusová tyčka se silonovým lankem a háčkem na konci. Na háček vám dají kousek hovězího srdce, a pak už jenom nahazujete a chytáte. Já jsem chytil za 45 minut asi 6 kousků. Nejčastějším úlovkem byl Trahir marabacký, zdejší dravec s ostrými zuby, které způsobily zranění nejednomu neopatrnému studentíkovi.

Zdejší rybaření se ještě liší v tom, že musíte čas od času rozehnat skupinku kajmanů, kteří by si rádi smlsli na vašem úlovku.

• 

• 

Poslední zdejší aktivitou byl táborák, který byl taky zajímavý hned z několika důvodů. Komplikovali ho agresivní mravenci, kteří kousali opravdu bolestivě, a sem tam se ozvala rána, když někdo zrovna zadupal zdejšího, ne zrovna přátelského, pavouka. Mimo jiné to bylo poprvé, co jsem opékal banány a ananasy nad ohněm, ale byly moc dobré.

Bonito

Neboli krásný, to je doslovný překlad jména města, ve kterém jsme měli strávit zbylých 5 dní. Město jako takové bych úplně krásným nenazval, zato jeho okolí rozhodně ano. Hned první den nás čekala BBC party, protože tam byla ještě druhá skupina, která byla ze severu Brazílie a svůj výlet zrovna končila, tak jsme měli možnost si udělat pár nových kamarádů. Co bylo ale úplně nejlepší, že naše československé duo se rozrostlo ještě o jednu Slovenku, a tak to bylo poprvé, kdy jsme tvořili větší skupinu mluvící naším jazykem.

Další den už jsme se vypravili za novými zážitky, byť bych tento den nazval asi nejnudnějším. Ráno se naše skupina vydala sjet řeku na takových gumových kruzích, což dle mého byla hrozná nuda, avšak zlepšovala to průzračná voda, kde se proháněla hejna ryb. Dále lukostřelba a lanová dráha, ale pro mě bylo nejlepší koupání v jedné zdejší tůni, kde jsme mohli vidět spoustu ryb.

Beautiful Aquarium

Návštěva akvária v Bonitu opravdu stála zato a navíc jsem mohl konečně zjistit jak se některé druhy jmenují, neboť ani zdejší průvodci mi to většinou nebyli schopni říct. Zdejší největší atrakcí bylo zaručeně hlazení sladkovodních trnuch a krmení brykonů.

Estância Mimosa

Toť název překrásného tracku okolo 5 vodopádů s několika koupacími přestávkami spoustou zvěře ale hlavně, rybami. Bohužel jsem si zapomněl foťák a mobily jsme si měli nechat na základně, aby se nenamočily, a tak nemám moc fotek. Nejúchvatnější na tom byly asi 4 druhy různých ancistrusů, z toho někteří dosahovali skoro půl metru.

Gruta do lago azul a Rafting

To první byla zatopená jeskyně s opravdu průzračnou vodou, avšak nebyla moc velká a krápníky máme v Česku lepší. Rafting byl docela sranda a náš tým naštěstí pomyslný závod vyhrál, takže jsem byl spokojen.

Aquário natural

Už podle názvu jsem byl natěšený na maximum avšak to, co jsem pak spatřil, předčilo mé očekávání natolik, že to až není hezké. Po krátké přípravě poté co jsme se navlékli do neoprenů a vest a vyfasovali šnorchl, jsme ještě dostali krátké školení a šli jsme do vody.

Voda byla neskutečně čistá, ale hlavně plná ale opravdu plná ryb. Tak blízko a tak barevné už jsem je dlouho neviděl. Třeba tak červenou tetru krvavou jsem v životě neviděl. Ty obrovské šípatkovce a kabomby a kdovíco ještě tomu dávaly krásný zeleno-červený nádech. No prostě nádhera.

Kromě těchto luxusních a výstavních kousků jsme viděli mnoho dalších, ale jejich jmény vás nebudu zatěžovat. Po šnorchlování, nás ještě čekala flying fox končící ve vodě a pak procházka místní rezervací, což bylo taky super a viděli jsme opět hned několik super zvířat.

No prostě sečteno a podtrženo to bylo fenomenální a nezapomenutelné a rozhodně se sem musím někdy vrátit.

Závěrem

Musím říct, že tento výlet mě obohatil nejen po stránce biologické, ale i té sociální a udělal jsem si spoustu nových kamarádů, a když došlo na loučení, bylo to víc než smutné.

Rád bych poděkoval v prvé řadě Rotary jak v Česku, tak v Brazílii, kteří mi umožnili sem vyjet a toto zažít. Hned potom jsou na řadě moji rodiče, kteří mi na výlet umožnili jet a v neposlední řadě je to Belo Brasil organizace, která celý tento výlet zorganizovala.

Doufám, že se vám článek líbil, a snad další článek vyjde dřív než za měsíc.