Northeast 1.0

Ano, zdá se to neuvěřitelné, ale nakonec jsem přece jenom porazil svou lenost a pustil se do psaní, tak doufejme, že to dneska zvládnu a snad i přidám další příspěvky dříve než za měsíc.

Ještě než se do toho pustíme bych se chtěl omluvit za kvalitu některých fotek, ale posílaní přes všechno možné je prostě ničí a taky za jejich nedostatek, neboť formát některých fotek se mi sem zatím nepovedlo dostat.

Dneska vám napíšu o našem největším výletě, co tady v Brazílii máme. Tento výlet trvá 29 dní, během nichž procestujete značnou část severu Brazílie, spoustu pláží, vodopádů a výletů a proto se mu přezdívá výlet Snů. A jelikož je tak dlouhý, tak se mi ho určitě nepodaří zahrnout do jednoho příspěvku, a proto budou minimálně dva.

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE

Náš výlet začal ve Fortaleze, hlavního města státu Ceará, kam jsme se
dopravili letadlem z Curitiby. Odtamtud jsme se vydali do Jericoacoary, místa
kde se údajně nacházejí nejhezčí pláže Brazílie, řekl bych, že něco na tom je.
Myslím, že nezajímavější z třídenního pobytu byly tři aktivity. První z nich
byla buggie ride, kdy jsme nasedli na buginy a vydali jsme se do pouště na
duny, našim cílem cesty pak byla laguna/jezero, kde jsme strávili odpoledne a
většina z nás se krásně spálila. Druhou pak byla capoeira, tradiční brazilský
sport, který spojuje tanec s bojovým uměním. Naše skupina výměnných studentů,
která už tak vyčnívala z davu, se v tu chvíli stala velkou atrakcí, když jsme se
za našeho zpěvu a tleskání pokoušeli napodobovat pohyby našich učitelů, či
metat hvězdy. Po hodince capoeiry jsme se překvapivě všichni neskutečně
zpotili, a tak jsme se vydali rychle vykoupat do moře a počkat si na krásný
západ slunce. Po večeři nás pak čekala ještě hodina tradičního tance foho. A
poslední pro mě zajímavá aktivita byla poslední den, kdy jsme měli volno a já s
kamarádem jsme se vydali prozkoumat zdejší skalní útvary, v nichž se nacházela
spousta ryb, a mimo jiné jsem zde poprvé viděl čtverzubce ve volné přírodě.
Mimo těchto zážitků jsem si odnesl ještě dvě věci spálená záda (možná i
dvojitě) ze zdejšího neúprosného slunce a hodně deště, a jelikož se město
rozkládá téměř na pláži, tak nemají zpevněné cesty a déšť jim tam vytváří zhola
nové řeky.

Raní hodina jógy

Z Jericoacoary jsme jeli zpět do Fortalezy, kde nás čekaly další dva dny.
První den cesta na pláž Cumbuco, a tam další buggie ride. Tenhle buggie ride
byl ještě lepší než ten předtím a to hlavně kvůli vyšší rychlosti, kterou jsme
jeli a zastávce na skibundu, neboli sjezd dun na prkně do laguny. Samotný sjezd
byl super, ale když jste pak chtěli jet znova, museli jste vyjít po té
rozžhavené duně nahoru a v tu chvíli se vám doslova smažily nohy. Dále jsme
měli krátkou projížďku na koních, která podle mě moc nestála za to, jelikož to
bylo takových 800 metrů tam a pak zpátky po pláži kterou jsme si mohli projít
pěšky. To mi připomíná, že 80% koní, na které natrefíte v Brazílii,
vypadají jako chodící kostry, které umírají na nějakou šerednou nemoc, prostě
se o ně nestarají pořádně. Jediní koně, kteří stojí za to, jsou koně vojenské
policie, kteří vypadají opravdu skvostně v porovnání se zbytkem. Ale zpět k
výletu, zbytek onoho odpoledne jsme strávili ve vlnách. Druhý den byla ne
příliš zajímavá city tour. A pak vzhůru do Praia de Pipa.

Cumbuco
Z buggie ride
Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE

Praia de Pipa je menší plážové městečko. To taky odpovídalo tomu, co jsme
dělali, byli na pláži. Ono se to někomu může zdát jako sen života, ale když
jste každý den na pláži 8 dní v kuse a vaše záda vypadají, jako kdybyste právě
přecházel v přerod z člověka na varana komodského, tak si to úplně neužíváte, a
tak jsem si četl hezky ve stínu slunečníku. Další den nás pak čekal výlet do
Natalu a tamní prohlídka pevnosti z dob, kdy územní okupovali Nizozemci, a
upřímně si toho moc nepamatuji. Nazítří jsme měli ještě čas trochu poplavat v
bazénu, a pak opět na cestu do Recife.

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE

Recife je hlavním městem menšího státu Pernabuco. První den jsme se vydali
do přilehlého města Porto de Galinhas, neboli přístavu slepic, kde se nachází
jedna z nejhezčích pláží a hlavně takový malý korálový útes. No takže jsem
strávil asi 5 hodin ve vodě pozorováním neuvěřitelného množství ryb a jiných
podvodních tvorů. Odpoledne jsme si pak vyzkoušeli regulérní potápění s bombou,
což byl tak docela zážitek. Poprvé jsem třeba viděl mořskou ploštěnku. Máme
odsud ještě jeden zážitek, který už není tak příjemný. Na místě kde jsme si
objednávali jídlo, jsme byli rozděleni na několik skupinek, no a co se nestalo,
trošku nás obrali o peníze, naší evropské skupině to bylo trochu divné, ale
vzhledem k tomu, že jsme ještě úplně nevěřili naší portugalštině a nechali jsme
to být (pro představu nás obrali asi o 600 korun), zato mexická skupinka na tom
byla jinak a navíc si pořídili i nahrávku jak něco říká a pak tvrdí opak, a tak
jsme se vydali na policii. Naše koordinátorka z toho byla hodně špatná. Nicméně
dopadlo to celkem dobře, dostali 80% z toho, co jim sebral, těch 20% si nechal,
aby ho prý šéf nezmlátil a policajt s tím byl naprosto v pohodě… Další den
jsme se opět vydali na city tour, tentokrát to bylo docela pěkné až na obrovské
vedro. Večer nás pak čekal zajímavý zážitek v podobě karnevalu, byl sice
vytvořen jenom kvůli nám, ale i tak to bylo zajímavé. Další den ráno jsme se
vydali do Salvadoru.

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE

Salvador, hlavní město státu Bahia, známého pro své typické jídlo, kulturu, party
ale i přírody, třeba jeden bodlok (ryba) má přímo jméno bodlok bahijský. Nás
tady čekala návštěva projektu Tamar, který se zabývá ochranou mořských
živočichů, hlavně želv. I přestože to bylo zajímavé a pěkné, jsem byl trochu
zklamaný, neboť jsem čekal něco fakt velkého a ono to moc velké nebylo. Pak
krátká návštěva jedné pevnosti a tradiční večeře. Další den pak zajímavá city
tour s návštěvou kostela a procházkou zajímavých částí města.

Tak a tohle je pro dnešek konec, doufám, že jste si udělali aspoň nějaký obrázek o tom co a jak jsme dělali a snad se mi podaří vypotit druhou část co nejdříve.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi umožnili jet na tento výlet, tedy hlavně svojí rodině, ale i Belo Brasil, které samotný výlet uskutečnilo.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořit váš web na WordPress.com
Začínáme
%d blogerům se to líbí: