Vánoce a Nový rok

Trošku delší dobu jsem si oddechl od psaní, asi to bude tím, že jsem se tak trochu nastavil do brazilského módu, klídek, pohoda, však ono to počká. Ale teď se pokusím trochu zlepšit. Přece jenom mám prázdniny a času opravdu hafo. Zvláště v době vánoční jsem ho měl přemíru. Jak to? No moje rodina je původem z Ria, to znamená, že v Paraná nemají plážový dům jako 90% ostatních, a tak jsem jako jeden z mála výměnných studentů zůstal v Curitibě. Naštěstí ale přijeli kamarádi z jiného distriktu, dokonce i jeden Slovák, a tak jsem jim ukazoval Curitibu, mimo jiné jsme si zašli i na paintball. Ale i oni na Štědrý den odjeli.

Jak to tady vypadá

Hodně záleží na tom, kam jdete, když se procházíte po ulicích, zas tak moc toho neuvidíte, spíše budete cítit těch 30°C, které tady byly skoro každý den. Ovšem když zabloudíte do nákupního centra, připadáte si jako v Česku v nákupáku, nebo kdekoli v Evropě, všude tam jsou obrovské stromečky, výzdobou to tam praská ve švech, sněhuláci, děti stojí šílené fronty na fotku se Santou. V těch největší dokonce mají taková pískoviště s umělým sněhem, no a samozřejmě tam všude hrají koledy.

I přestože normálně nákupní centra nemůžu vystát a vyhýbám se jim velkým obloukem, v době vánoční to bylo docela příjemné místo, kam jsem docela rád chodil, hlavně v době podvečerní, neboť pak si člověk skoro neuvědomí ty žáry venku, nebýt těch žabek a kraťasů, které jsem měl na sobě. Docela mi to totiž připomínalo to vánoční atmosféru v Česku.

Zato u nás doma to moc vánočně nevypadalo a mělo to svá odůvodnění. Za prvé už nemají malé děti, a tak už Vánoce tolik neslaví, což je trochu škoda, ale hlavním důvodem bylo to, že jsme se měli v blízké době stěhovat, a tak se jim nechtělo dávat vánoční výzdobu.

Štědrý večer

Samotný Štědrý večer byl oproti tomu, jak to slavíme doma docela odlišný, ve výsledku byl taky pěkný, ale byly tam dvě věci, které mi docela vadily. Za prvé, jsme se sestrou lítali po obchodech jako šílení, jelikož nám nějaké věci chyběly. Jo jaksi jsem zapomněl zmínit, že přijela moje starší host sestra, která žije v Riu a pracuje jako novinářka, s ní jsem si docela dost sedl, takže jsem se s někým mohl konečně pobavit, bohužel musela odjet hodně brzy. No nicméně druhá věc, která mi vadila, byl čas večeře, kterou jsme měli až po půlnoci, a to už můj žaludek úplně nedával.

Nicméně abych nebyl jenom negativní, pojďme k věcem pozitivním. Za prvé jídlo bylo opravdu vynikající a bylo ho opravdu hodně. Jak je v Brazílii zvykem i normálně, skládalo se z několika plnohodnotných jídel. Měli jsme tři druhy cizrny, jednu s ananasem a kari, druhou s mečounem v rajčatové omáčce a třetí s bazalkovou majonézou, hrozny a oříšky. Dále jsme měli dva druhy rýže, quinou se zeleninou a fakt velké kuře. Jako takový předkrm jsme měli rabanadu, což je žemle obalená v mléku a vejci, osmažená a obalená ve směsi třtinového cukru, skořice a mletého hřebíčku a bylo opravdu vynikající. Když teď tak píšu ten blog, tak si uvědomuji, že jsem si to jaksi zapomněl vyfotit😢.

No nicméně po večeři jsme si předali, ano doslova z ruky do ruky, dárečky, což mi taky přišlo trochu smutné, no co už. K Vánocům jsem dostal dvě trička a žabky Havaianas, což tedy jako smekám, protože byť jsou o půl čísla menší než moje velikost, tak je to výkon, protože moje velikost 48 je v Brazílii téměř nesehnatelná. Já jsem rodičům a sestře jako dárek dal knížku, a bratr ode mě dostal Zelené historky, které celkem sklidily úspěch, neboť jsme je další dvě hodiny hráli. No a ve tři ráno jsem padl do postele totálně znaven. Nicméně jsem si to rozhodně užil.

Nový rok

Nový rok, jsem netrávil se svojí rodinou, ale byl jsem pozván kamarády, abych se připojil k nim, a jelikož mají děti, se kterými jsem kamarád, tak jsem rád přijal. A tak jsme okolo 7 vyrazili do domu bratra od mamky co mě pozvala, je totiž lékař, a tak má opravdu velký dům. Hned po příjezdu mě zarazila jedna věc. A to bezpečnostní opatření. Vjezd byl přes dvojitou bránu, kde se nejdřív otevřela jedna, pak nás zavřeli, zkontrolovali jako v kleci, a pak nás pustili dál, ale to hlavní teprve přišlo. Zapomněl jsem říct, že ten dům byl v kondominiu plném takových domu, ale byl to jeden z okrajových, takže od okolí byl oddělen takovou třímetrovou zdí nastavenou jedním metrem elektrického ohradníku. Trochu jsem si připadal jako v Jurském parku. Když jsem se pak ptal proč tak moc, tak mi řekli, že kdyby je vykradli, tak vezmou vše, prostě by ten dům prý vypadal jako před nastěhováním, úplně holý, nábytek, elektronika, oblečení, kuchyňské vybavení, prostě vše. No zpět k věci, ještě jedna věc mě zaujala, a opět potvrdila, že to je prostě jiná kultura, nejsem si totiž jistý, jak by reagovala normální rodina v Česku, kdybych jim domů na Nový rok přivedl někoho, koho v životě neviděli a ještě k tomu z jiné země, tady to však vypadalo, jako bych byl součástí jejich rodiny od narození, to mě prostě fascinuje.

Na večeři jsme měli opět několik druhů jídla. Hovězí steak, takový bramborový salát, opravdu dobrý, jehněčí, čočku, farofu a rýži. Samozřejmě to všechno bylo moc dobré a nacpal jsem se až k prasknutí. Potom jsme čekali do půlnoci, a tak jsem hrál s děckama hry, fotbal a trochu si povídal s dospělými. Co mě neskutečně překvapilo, byly jejich znalosti o Česku, dohromady znali, Kunderu, Pražské jaro, Plzeň, jak to pivo tak fotbalový tým, Slaviu a Berdycha. No byl jsem překvapen, a nejvíce z jejich dědečka, který toho věděl nejvíce. Žádné ohňostroje jsme neměli, jelikož mají pejska, ale to nevadilo, jelikož všude jich byla spousta. No a ve dvě ráno jsme se vrátili domů a šli spát.

Kdybych to měl shrnout, tak oba tyto svátky jsem si užil, byť Nový rok více, jelikož ten mi nepřijde tak smutné slavit v nezimní atmosféře a bez rodiny, ba naopak s těmi 20 stupni v podvečer to bylo príma. S výměnnými studenty z Evropy jsme vyhodnotili, že kdyby se nesnažili kopírovat naše Vánoce, myslím tím zimními dekoracemi, a udělali si svoje vlastní, tak by to bylo mnohem lepší. Já se snad v tom novém roce odhodlám psát častěji a pravidelněji. Závěrem bych vám všem rád popřál hodně štěstí, zdraví a pohody v tom novém roce 2020.